Povaha neexistuje

Co je to ta POVAHA? Pro mě vlastně výraz, který nedává smysl.

Chápu, co tím lidé myslí když řeknou: "No jo, Boris je celý táta, už od mala se vzteká a dělá naschvály, on už jiný nebude a já s ním nehnu, má to v povaze"

Oukej. A to je jako omluva? Nebo snad zlomení hole nad dítětem? Nebo to snad svědčí něco o Borisovi?

Boris je tady pro svého tátu a právě pro něj hraje tak nízkou roli a nemůže jinak, Boris je tady od toho, aby hrál hru pro svého otce, Boris by i rád dělal něco jiného, ale nemůže.

Proč?

Protože Boris je zde jako dítě, který přišel na svět, aby svému tátovi pomohl a ukázal kým ve skutečnosti je. Aby se táta rozpomenul a nežil v iluzi toho co mu řekli, když byl malý. Táta prostřednictvím Borise má možnost vidět sebe jako dítě a přistoupit k sobě nově.
Jenže pro mnohé je to bod kdy se ohradí a pronesou věty typu:
  " Já nemám problém"
  " Já už mám něco za sebou"
  " Moc dobře vím, co mám dělat"
Jo a ještě znám mávnutí ruky :)

A to vše z důvodu, že už se nechtějí potkat se svými stíny a balíčky bolesti.

Z mnoha úhlu pohledu Boris bude dělat naschvály, bude tátu štvát, táta bude zase na infarkt, bude vzteklý a bude na Borise tlačit, aby:
TO nedělal, aby s TÍM přestal, aby se už TO neopakovalo.

Jenže TO a s TÍM má přestat právě táta, TO a s TÍM je tady pro tátu.

Když Boris je v jiném prostředí, bez táty je tím, kým ve skutečnosti je. I když vnitřně si ponese zápis se kterým se setká v pozdějším věku.

Nic jako povaha neexistuje