Jemu dá a mě ne

Přišla za mnou známá, frustrovaná, s hlavou plnou otázek, proč TO tak je, proč ji TO vadí, zároveň přišla s uvědoměním, že když ji něco vadí, tak si je vědoma, že to je v ní, jen se k tomu nedokázala dostat.
Zde popíšu o co šlo.

Babička nedává stejně svým vnukům a když píšu stejně, myslím tím 50/50. Mu dá a jí ne. Tím, že se jednalo o její dceru mělo to dopad na ni velký, protože kdo jiný než naše děti nám pomáhají zvědomovat se.
Takže babička přispěla vnukovi i vnučce, ale pozooor s rozdílem pouhých 50Kč (přitom se jednalo o stovkové částky). Známá byla pohoršena, protože nechápala proč ji vadí rozdíl 50Kč.
Tak ji to rozhodilo, že kouřila jednu za druhou.

Navedla jsem ji v čem může mít spouštěč. Někdo ji v dětství buď okradl, nebyl spravedlivý, nebo se jí jako malé holčičce vnitřně dotklo něco velmi silného a vytvořil se program (blok, zápis,...nazvěte si to jak je libo). Poté jsme to nechali být, s tím, že se ji to ukáže.
Ví, že to musí  být něco schovaného a dosud nezvědoměného, protože nám to chodí právě přes takové věci nad kterými se pozastavíme a vztekáme, divíme, nadáváme, obviňujeme, nálepkujeme apod.
Tím, že to nemáme zvědoměné se nám to ukazuje nejen častěji, ale otravuje nám to život.

A teď si vemte, že to je pouze jen jedna situace, kterou nemáme zpracovanou a ni se nabalují další a další, proto vidíme kolem sebe bytosti jako uzlíčky nervů a strachů, mějme s nimi soucit.

Nicméně ještě ten den v noci mi přišla zpráva:

"už vím...a zase taková k*k*tina ...Mě nešlo o těch 50Kč. Moje matka mi dělala to samé.
Měla jsem narozeniny, ale dárek jsem dostala až v září, protože nebyly peníze a musel se dárek kupovat někomu jinému, protože s prázdnýma rukama přece nemůžou přijít..."

Samozřejmě na tomhle zvědomění vidíme i programy a skryté strachy rodičů třeba:
* Nedáme znát, že nemáme, to se přece nehodí. 
* Počkáš, protože záleží na těch druhých a ty to přece pochopíš.
* Raději to uděláme tak, aby si o nás něco nemysleli nebo nás nepomluvili.

No a tímto jsme jako společnost promořena. Věřím, že ne na dlouho.