Jak je to s tím tátou

Ten nejlaskavější otec a nejvíc milující otec se nebude dívat na to, jak se jeho dítě trápí, ale zastaví to.

Nechce vidět, že mu dítě něco dokazuje, slibuje, trápí se v životě, strádá a nebo si musí něco zasluhovat.

Otec tohle nedopouští, ale jediné co udělá je, že své dítě zastaví.

Nechá spadnout vše kolem něj a dítě setrvává pod jeho křídly, aby se uzdravilo.

Největší lekcí pro jeho dítě je totiž lekce čekání.

Otec učí své dítě, že je o něj postaráno a bez podmínek, což také znamená, že k němu bez podmínek patří to, co patřit má.

Vše vidí a má již ze svého místa, kde se právě nachází.

Jen přijímá a rozjímá. Nežene se z ega ani na popud okolí. Je věrný sám sobě.

Pokud bude jeho dítě vnímat samo sebe, otec jej nemá důvod držet a přirozeně si dítě jde samo dále opět na základě svého vnitřního prostoru, kde se stává magnetickým.

Tímto otcem nemusí být a většinou ani nebývá otec, kterého bereme za svého fyziologického otce.

Je to otec kterého máme uvnitř sebe a je přesně takovým jakým ho chceme mít a o kterého se můžeme opřít ve chvíli kdy jej potřebujeme.

Bez ohledu na věk ♥ 

Otec/vesmír/bůh - nazvěte si to jak potřebujete.